O víkendu jsme opět jeli na MČR závodů do vrchu, tentokrát v Hronově. Cesta tam možná dlouhá, ale opravdu pěkná. Teda byla by pěkná, kdybysme věřili víc své orientaci než navigaci. Tento zázrak jménem GPS nás totiž hnal do jednosměrek, zavřených silnic a do cest, po kterých jel naposledy možná tak kočár s koňma před třiceti lety. Cesta tedy byla delší, za to však obtížnější, dorazili jsme pozdě a s urvaným výfukem :-) No nevadí, hlavní závod jsme stihli. Uvítání bylo opravdu stylové. Po výšlapu skrz rozpálenou louku jsme, už s pivem v ruce, našli super místo těsně u trati. Jako první, koho vidím na trati, je Jiří Hák, se svým Lancerem. Možná už by měl brzdit. Zatáčka je prudší než vypadá. No asi ví, co dělá... Neví. Nezvládá. Myslela jsem si, že to ještě vyrovná, ale Tom na mě zakřičel, ať jdu pryč od trati. Věděl proč. Krásné Mitsubishi Evo pár vteřin poté vylétlo z trati, a přes střechu se dokutálelo kousíček od místa, kde jsme prve stáli. Hasiči i záchranka tam byli během pár vteřin. Dobře, auto nebouchne, ale co řidič. Ten v pořádku vylezl ze zmuchlaného auta a ještě se usmíval. Tak už tedy věřím, že vnitřní konstrukce závodních aut opravdu plní svůj účel.
Jinak, foto je sobotní, je na něm zachycena jiná havárka, než ta, kterou jsme viděli my.
Všem jezdcům přeji hodně štěstí a těším se na další závod :)
Žádné komentáře:
Okomentovat